Hra na odpališti
Dnes si probereme, co říkají Pravidla o hře na odpališti. A začneme definicí, která říká, že… Odpaliště právě hrané jamky je prostor, ze kterého hráč začíná hrát jamku. Hráč musí začít na správném, jemu určeném odpališti (např. pro jeho kategorii jsou určena odpaliště žlutá). V rámci Pravidel pro hráče znamená odpaliště plochu, která je určena z přední strany značkami dané sady odpališť, postranní a zadní hranici odpaliště tvoří obdélník, který vznikne naměřením dvou délek hole dozadu od značek odpaliště. Aby byl míč mimo tuto hranici, musí být celý mimo hranici. Někdy se spoluhráči významně sehnou a kontrolují linii značek a natýčkovaný míč. Naznačují tím, jestli hráč nehraje před značkami. Pokud ale míč jenom z části přesahuje linii předních bodů značek a nepřesahuje ji celý, je vše v pořádku. Hráči by si ale měli dávat pozor, jsou pak z toho potom zbytečné komplikace.
Na odpališti se míček se zpravidla nasazuje na týčko. Je však přípustné i umístění míčku na zem, hráčem vytvořenou nerovnost či na nějaký předmět, který je vyvýšen nad zemí. Někdy se Vám může stát, že z podstavce míček spadne. Jak se máte zachovat? Stane-li se tak v době, kdy ještě není míček ve hře (např. pokud míček z týčka spadne, hráč jej shodí při založení hole za míč, apod. – pozn. této otázce se budeme věnovat podrobněji v dalším oddíle této kapitoly), můžete míč znovu beztrestně nasadit. Pokud ale provedete úder, není to trestné, nicméně, úder Vám je započítáván.
Cvičný švih
Každý hráč si před vlastním odpalem rád zkusí hru „nanečisto“. Říkáme jí cvičný švih, jehož pomocí si hráč zkouší směr úderu, použitou sílu, ale také se snaží i trochu rozhýbat. To je v pořádku, vždy však mějte na paměti, že cvičný švih se provádí bez míčku a v případě drive i mimo odpaliště. V opačném případě by se Vám totiž mohlo stát, že Váš „cvičný švih“ bude klasifikován jako „cvičení na hřišti“ a to by jistě nebylo příjemné. Podle Pravidel by Vás čekala diskvalifikace. Pro úplnost se proto podívejme, jak o cvičení na hřišti hovoří pravidla:
7-1. Před kolem nebo mezi koly
A/ Jamková hra
Ve dnech, kdy se koná soutěž v jamkové hře, smí hráč před kolem cvičit na hřišti, na němž se soutěž koná.
B/ Hra na rány
Ve dnech, kdy se koná soutěž nebo rozehrávka ve hře na rány, nesmí hráč před kolem nebo před rozehrávkou cvičit na hřišti, na němž se soutěž koná, ani nesmí zkoušet povrch kteréhokoli jamkoviště na tomto hřišti. Pokud se dvě nebo více kol soutěže ve hře na rány hraje v po sobě jdoucích dnech, nesmí hráč mezi těmito koly cvičit na žádném hřišti, na kterém se ještě bude hrát, ani nesmí zkoušet povrch kteréhokoli jamkoviště na žádném takovém hřišti.
7-2. Během kola
Hráč nesmí během hraní jamky ani mezi dvěma jamkami zahrát cvičnou ránu. Mezi dvěma jamkami však smí cvičit puttování nebo přihrávání na jamkovišti naposledy hrané jamky, na cvičném jamkovišti, na odpališti následující jamky nebo blízko nich, pokud taková cvičná rána není hrána z překážky a pokud se tím nepřípustně nezdržuje hra (Pravidlo 6-7).
Rány zahrané při pokračování hry na jamce, jejíž výsledek je již rozhodnut, nejsou považovány za cvičné rány.
Výjimka: Jestliže byla hra přerušena Soutěžním výborem, smí hráč před obnovením hry cvičit (A) podle tohoto Pravidla, (B) kdekoli mimo hřiště, na kterém se soutěž koná, a (C) podle dalších povolení Soutěžního výboru.
Vlastní úder holí - Drive
Nejkrásnějším zážitkem golfisty je výjimečně podařená rána. Míč není na holi ani cítit, letí daleko a přesně tam, kam jsme mířili. Krásný pocit pohybu těla a koordinace svalů. Někomu se to povede často, jinému jednou za kolo nebo jednou za týden. Ale stojí to pak za to. Častěji se rána nepovede, někdy míč pod větvemi ani netrefíme, dokonce jej netrefíme ani na týčku. Jindy zase míč zasáhneme i když nechceme, třeba při cvičném švihu. Jak je to s pravidly? Kdy se rána počítá, a kdy ne?
Před řešením těchto různých případů se musíme nejdříve vybavit znalostí a pochopením definic.
Rána, Úder
„Rána je pohyb holí směrem dopředu provedený s úmyslem udeřit míč a uvést jej do pohybu.“ Tak, jak to u definic platí vždy, záleží zde na každém slově. Úder musí být proveden holí, rukou nebo nohou ránu neuděláme, to je potom tzv. pohnutí míčem v klidu, které také někdy podrobně probereme. Hůl musí mít při ráně pohyb dopředu. Viděl jsem hráče švihnout dopředu, minul ale míč, a asi v návalu vzteku švihnul ihned holí nazpátek. Při tomto zpětném pohybu holí ale zasáhl docela dobře míč, který odletěl nazpátek. První „část“ hráčova počínání, kdy minul míč rána byla a musí si ji počítat. To druhé – zasažení míče při pohybu zpět ale podle definice být rána nemůže. Toto si hráč jako ránu nepočítá, ani nehraje míč zezadu, kam odletěl. Musí jej vrátit zpět a jednu trestnou ránu si připočíst za pohnutí míčem v klidu. Při ráně musí být úmysl ji zahrát. Proto když při cvičném švihu zasáhneme míč, tedy neúmyslně, není to rána. To si dále vyjasníme včetně trestů.
Jak již bylo řečeno, rána musí být vždy provedena holí. Platí to jak pro hru z odpaliště, kde do ruky bereme driver, tak i pro hru v poli, kde používáme železa či fairwayová dřeva. Vlastní technika úderu je spíše věcí výuky, ale z pohledu Pravidel máme i zde několik zajímavých situací…
1/ Při nápřahu (pohybu holí dozadu) se hráči oddělila hlava hole od násady. Hráč dokončil švih, ale míč minul. Toto se za ránu nepočítá, protože sama násada (shaft) není hůl.
2/ Když se hlava hole oddělí až při pohybu hole z nápřahu dolů, a hráč mine míč, je to rána a počítá se. Podle „Rozhodnutí“ už to byl pohyb holí dopředu a tedy rána.
3/ Násada hole se zlomí při pohybu z nápřahu dolů k míči. Hráč pokračuje ve švihu a mine míč. Hlava hole pohne míčem. Řešení? Rána se počítá, hráč neobdrží žádnou trestnou ránu a míč se hraje jak leží.
Míč a jeho identifikace, Míč ve hře, Provizorní míč
Míč není třeba dlouze představovat, je dobré však zdůraznit, že každý hráč je odpovědný za to, že hraje správným míčem. Při vstupu na odpaliště by proto hráč měl svůj míč označit nějakou identifikační značkou nebo alespoň své spoluhráče seznámit s tím, jakým míčem bude hrát. K otázce identifikace míče se později ještě jednou vrátíme v kapitole věnované hledání míče. Nyní se ale podívejme na situace, kdy je míč ve hře a kdy je dobré použít provizorní míč.
Míč ve hře
Pro naše další případy je třeba vědět, zda byl míč ve hře.
Míč je „ve hře“, jakmile hráč zahraje ránu z odpaliště. Míč zůstává ve hře, dokud není zahrán do jamky, kromě případů, kdy je ztracen, je mimo hřiště, byl zvednut nebo byl nahrazen jiným míčem.
K první větě definice je nutno vysvětlit, že hráč zahraje ránu a míč je tedy ve hře, i když míč nezasáhne. Na druhé straně, natýčkovaný míč na odpališti, pokud hráč ještě nehrál, není míčem ve hře.
Teď tedy můžeme řešit běžné případy z naší hry.
1/ Hráč natýčkuje míč na odpališti. Tento míč není ve hře. Hráč jej může i po natýčkování přemístit na jiné místo na odpališti. Když si při cvičném švihu počíná neopatrně a zasáhne jej tak, že míč kousek odletí, není to rána, nepočítá se. Hráč nemá ani žádný trest za pohnutí míčem, protože míč ještě nebyl ve hře. Beztrestně a bez počítání rány si míč znovu natýčkuje a musí míč uvést do hry z odpaliště..
2/ Hráči neznalí pravidel si v předcházející situaci někdy tento pohyb míče započítají za ránu a hrají míč dále jak leží. To je ovšem malér. Víme již, že to rána nebyla, a že míč nebyl tímto ve hře. Jakékoli pokračování hry a všechny další rány jsou zbytečné. Hráč musí začít hru správnou ranou z odpaliště. Pokud tedy hraje dál a odpálí na další jamce, je v soutěži na rány diskvalifikován, při soutěži Stableford výsledek na jamce neplatí, jamka se škrtá, a ve hře na jamky hráč jamku prohrává.
3/ Hráč natýčkuje míč na odpališti. Tento míč opět není ve hře. Hráč se chystá k ráně a při založení hole za míč shodí míč z týčka. Opět to není rána ani žádný trest, míč si natýčkuje znovu. Když si zde z neznalosti hráč tuto „ránu“ započítá a hraje míč jak leží, odehrál vlastně míč z odpaliště, a při pokračování mu žádný malér nehrozí. Zbytečně si ale jednu ránu přidal.
4/ Hráč natýčkuje míč na odpališti a hraje. Mocným úderem míč pouze lehce zasáhne a míč spadne z týčka. Toto rána už byla a musí se počítat. Míč už je ve hře a hráč s ním musí pokračovat ve hře tak jak leží.
5/ V předcházející situaci si hráč nemůže dát míč znova na týčko. Když tak učiní, následují tresty. Hráč zvedl míč ve hře, za to je trestán jednou trestnou ranou a musí míč umístit zpět. Pokud jej nedá zpět a odpálí z týčka, dostane celkový trest dvou trestných ran podle pravidla 18.
6/ Hráč natýčkuje míč na odpališti a hraje. Při úderu ale úplně mine míč, který zůstane na týčku. Toto rána byla a musí se počítat. Míč už je ve hře a hráč s ním musí pokračovat ve hře tak jak leží a chovat se náležitě opatrně. Kdyby při založení shodil míč z týčka, musel by si připočítat jednu trestnou ránu za pohnutí míčem při založení, a musel by jej umístit na původní místo, tedy na týčko. Pokud by hráč toto nevěděl a z neznalosti raději hrál míč ze země, obdržel by celkový trest dvou trestných ran.
7/ Hráč natýčkuje míč na odpališti a zahraje první ránu do autu. Natýčkuje další míč. Co když jej nyní při založení shodí z týčka? Je to trestné? Byl tento míč ve hře? Natýčkovaný míč nebyl odpálen z odpaliště, takže ve hře nebyl, hráč jej beztrestně natýčkuje znovu.
8/ Jedna zajímavost ze známých „Rozhodnutí o pravidlech golfu“. Hráč na odpališti mine natýčkovaný míč, který je tím ve hře. Před další ranou sešlápne nohou nerovnosti za míčem. Podle „Rozhodnutí“ to není trestné, neboť pravidlo 13-2 dovoluje urovnat nerovnosti na odpališti bez ohledu na to, zda je míč ve hře nebo ne.
Přejděme nyní již do pole. Míč jsme odpálili z odpaliště a je tedy ve hře.
9/ Hráčův míč leží na ferveji nebo v rafu a je tedy tzv.ve hře. Při cvičném švihu hráč zavadí o míč, který se pohne. Rána to není, hráč nechtěl míč udeřit, ránu si nepočítá. Pohnul ale míčem ve hře, za což je trest jedné trestné rány a musí míč umístit na původní místo. Jak už to tady bylo, pokud míč nevrátí, dostává celkově ve hře na rány dvě trestné rány.
10/ Určité problémy vznikají při cvičných ranách v rafu. Provádí-li hráč cvičné švihy v rafu blízko míče a ve směru hry, mohou nastat problémy tím, že spoluhráči to považují za ránu a chtějí to hráči počítat. Hráč těžko pak dokazuje, že hrát nechtěl. Doporučuji proto provádět cvičné švihy dále od míče a ne ve směru na jamku. Úplně nejlepší je oznámit spoluhráčům, že je to „próba“, „próbešlág“ apod. Před skutečným pokusem o ránu říci „hraju“.
11/ Totéž je dobré praktikovat, když hrajete pod větvemi. Oznámit cvičné švihy, kdy si zkouším jak mi v nápřahu větve překáží, nebo jestli se vůbec k míči dostanu, a potom oznámím, že hraju.
Provizorní míč
Provizorní míč je velice důležitý pojem pravidel a stejně důležité je znát jeho použití a využití. Provizorní míč nám šetří čas a námahu tím, že se nemusíme vracet, pokud míč nenajdeme, nebo jej najdeme v autu. Ale jako vždy, i zde mohou vzniknout složité situace. Ke hraní provizorního míče musí vzniknout oprávnění. Nemůžeme jej hrát po každé ráně. Provizorní míč se doporučuje hrát tehdy, když se hráč domnívá, že jeho míč bude asi těžko hledat nebo že by mohl být v autu. První komplikace je ale v tom, že se nehraje provizorní míč tehdy, když letí míč směrem k vodní překážce a mohl by se v ní ztratit. Když je evidentní předpoklad, že se míč ztratil ve vodní překážce, hráč postupuje rovnou podle pravidla o vodní překážce a možnost hraní provizorního míče není.
Nechme komplikace a řekněme si hlavní zásady. Provizorní míč hraje hráč okamžitě z místa, odkud hrál původní ránu, po které si myslí, že by se míč mohl ztratit, mimo vodní překážku. Na odpališti hráči nejprve odehrají své první rány podle pořadí ve hře a potom se hraje provizorní míč. Hráči tedy neodejdou z místa, odkud hráli, a nejdou napřed míč hledat. Pak už se provizorní míč nedá hrát. Dále je třeba, aby hráč zřetelně prohlásil, že hraje provizorní míč. V tomto prohlášení musí zaznít slovo "provizorní". Jakékoli jiné proslovy, slogany, zamumlání nebo dokonce mlčení znamenají hraní jiného míče. Hráč tím uvedl do hry jiný míč s jednou trestnou ranou a ztrátou vzdálenosti, přesně jako u ztraceného míče nebo míče zahraného do autu. Ztratil tím možnost použít původní míč, který se pak třeba překvapivě našel, i když to vypadalo beznadějně. Tyto chyby jsou na hřišti často vidět a jsou častým předmětem rozepří.
Další hlavní zásada u provizorního míče je, že když je původní míč nalezen a je ve hřišti, nemohu si vybírat a spekulovat mezi míčem původním a provizorním. Pravidla jednoznačně přikazují provizorní míč opustit. Hráč s provizorním míčem nesmí hrát a musí se zabývat a hrát s míčem původním. I kdyby byl míč v úplně nevýhodné nebo nehratelné pozici, jiný míč pro hráče v této chvíli neexistuje. Hráč může nebo někdy musí tento míč prohlásit za nehratelný a třeba se vrátit daleko zpátky na původní místo. Řeknete si, že čas se neušetřil a že provizorní míč se hraje kvůli tomu. Není tomu tak. Provizorní míč se uplatní a pomůže pouze v případech, že se původní míč nenajde. Tak znějí Pravidla, a ví proč. V golfu prostě platí, že hráč si v zásadě nikdy nemůže vybírat a spekulovat mezi dvěma svými míči podle jejich polohy, situace na hřišti a situace ve hře. Hráč má podle Pravidel vždy jen jeden míč ve hře a Pravidla přesně stanovují postup pro každou situaci.
Často hráči si nejsou jisti, jak dlouho hrát provizorním míčem, kdy s hrou provizorním míčem přestat a jít hledat původní míč. Hráč, když dá do hry oprávněně a správně podle Pravidel provizorní míč, může s ním hrát tak dlouho ( i několik ran), až dosáhne místa, kde by mohl ležet původní míč. V tuto chvíli s ním přestane hrát a jde hledat původní míč, nebo zjistit, zda jeho míč není v autu. Když jej najde ve hřišti, tak již víme, že musí provizorní míč odebrat ze hry a nesmí s ním hrát. Musí hrát dál nebo řešit situaci s původním míčem. Když jej nenajde nebo je míč v autu, provizorní míč se tím okamžikem stává jeho míčem ve hře. Hráč má o jednu trestnou ránu navíc, plus počet ran, které zahrál provizorním míčem a pokračuje s ním dál ve hře.
Když však hráč míč nehledá a jde za provizorním míčem, který je v tomto okamžiku už v místě, kde původní míč pravděpodobně leží, nebo je již blíže k jamce než toto místo a hráč s ním zahraje ránu, stane se v tomto okamžiku původní míč ztracený a provizorní míč se stane hráčovým míčem ve hře, opět s příslušným počtem ran navíc. Při této situaci se na hřišti stávají zajímavé a napínavé věci. Hráč zahraje na paru 3 míč hluboko do lesa, nahlásí a zahraje provizorní míč, který se mu podaří zahrát na metr k jamce. Pro něj je v této chvíli nejlepší použít provizorní míč a jedním patem zahrát na jamce 4. Nejraději by byl, kdyby se míč nenašel. Může také požádat spoluhráče, aby nehledali. To mohou nebo nemusí udělat. Nebo se snaží prohlásit míč za ztracený. To už ale víme, že to nelze, žádným prohlášením se míč ztraceným nestane. Solidární spoluhráči většinou vyhoví, hledání míčů je stejně nebaví a zdržuje to hru. Hráč má v této chvíli štěstí. Smůlu má naopak v případě, kdy nepřející soupeř jde hledat (má na to právo a limit 5 minut), a míč nakonec najde. Nejsmutnější je případ, když hráči vyhoví a nehledají, ale z lesa vyběhne houbař a volá: "Chlapci, tady ho máte". To je potom konec, míč ztracený není, provizorní se nesmí použít. Hráč musí hrát z lesa, zahraje třeba několik ran nebo prohlásí míč za nehratelný a vrací se s trestnou zpátky na odpaliště a další drive třeba zase zkazí. Je to těžké. Na druhé straně, když se provizorní míč také nepovede, tak se hráč zase modlí, aby se původní našel. To ukazuje logiku Pravidel, že se musí vše nahlásit předem a nelze si mezi míči vybírat. Přečtete si občas Pravidlo 27 a vzpomeňte si na tyto praktické příběhy. Porozumíte jeho logice, ochráníte se před problémy a budete umět Pravidlo využít.
Vidíte, co všechno se může při hře přihodit. Jen na odpališti, ještě než pořádně začneme, je možno si způsobit problémy a přijít k trestným ranám. Pokazit ránu na odpališti se může stát každému, ale pouze hráč, který zná pravidla, si nepřivodí další problémy. Kdo naopak pravidla nezná, může si výsledek ještě zhoršit. Nebo pokračuje ve hře s nejistotou, zda postupoval správně, což mu k soustředění na hru jistě neprospěje. Když se potom po hře při odevzdání scorekarty zeptá, jak to mělo být správné, zjistí se třeba, že je diskvalifikován.
Přeji Vám jen vydařené rány a hru bez problémů.